Zhrnutí podcastu Za volantem
Podcast Za volantem sa venuje pojišťovníctvu, ktoré sa podľa Milana Káňu za posledných niekoľko rokov výrazne zrýchlilo a presunulo do online prostredia. Veľkú rolu v tom zohráva digitalizácia aj umelá inteligencia, ktorá pomáha pri kontrole fotografií a odhaľovaní podvodov. Reč bola aj o aplikácii Bouračka, o nových limitoch pri škodách, o poistení elektromobilov či o tom, ako sa mení správanie vodičov pri riešení nehôd.
Digitalizace, online hlášení a umělá inteligence
Pojišťovnictví se podle Milana Káňi za posledních šest až sedm let výrazně změnilo. Silně se posunulo k online sjednávání i online vyřizování a zrychlilo se také řešení pojistných událostí.
Likvidátor nebo technik dokáže na místě nehody všechno nafotit a hned spočítat, kolik klient dostane vyplaceno. Pokud s tím klient souhlasí, může odpoledne částka pojistného plnění odcházet na účet.
Do procesu výrazně vstupuje i umělá inteligence, která pomáhá kontrolovat fotografie a odhalovat, zda nejsou upravené nebo zmanipulované. Stejným směrem posunula pojišťovny i aplikace Bouračka, díky níž lze nahlásit pojistnou událost přímo z místa nehody přes mobilní telefon.
Rychlejší hlášení škod a nová hranice 200 000 Kč
Významnou změnou je také posun limitu škody z 100 000 na 200 000 Kč, od kterého už nemusí k nehodě jezdit policie. Podle Káňi nejde o zásadní zlom, protože se změnily ceny oprav i ceny náhradních dílů a nový limit tomu odpovídá.
Pojišťovny zároveň klientům vysvětlují, kdy už může být škoda vyšší než 200 000 Kč. Jako příklady zazněl čelní náraz s vystřelenými airbagy nebo odřený celý bok auta, který je nutné lakovat celý.
Pokud někdo škodu špatně odhadne, pojišťovna může případ zkoumat a v krajním případě krátit plnění. U zjevného pokusu o podvod ale postupuje tvrdě.
Pojistné podvody a neobvyklé případy
Podvody u aut se podle hosta stále opakují v podobných formách. Jde hlavně o fingované nehody nebo o případy, kdy si lidé k nové škodě připočtou starší poškození.
Technik často pozná, zda škoda mohla vzniknout popsaným způsobem. Zmíněny byly i kuriózní případy, napríklad odřené auto z garáže nahlášené jako poškození z parkoviště nebo údajný střet se zvěří, který měl být podle stop na autě a okolnostech nepravdivý.
V jednom případu pojišťovna prokázala nepravdivé údaje a klient nakonec nedostal nic, přestože měl havarijní pojištění.
Srážky se zvěří a jejich následky
Srážky se zvěří jsou podle Kooperativy častější, i když nepatří mezi vůbec největší škody. Ročně jde o zhruba 7 až 8 tisíc případů a přibližně 90 procent z nich tvoří menší zvířata, jako jsou zajíci, kočky nebo psi.
Padl ale i extrémní případ s velkým jelenem, který skončil tragicky i pro posádku vozu. Většina takových škod je však podle Káňi do 150 000 Kč a jde spíš o plechové poškození než o fatální nehody.
Pojištění nového, staršího a rodinného auta
Při pojištění auta podle Káňi hodně záleží na tom, kde se vůz používá a jak moc je pro majitele důležitý. U nového auta, které je pro každodenní provoz zásadní, doporučuje komplexní havarijní pojištění.
U druhého auta v rodině může stačit povinné ručení a doplňková pojištění. Mezi nejčastější patří pojištění skel a pojištění proti střetu nebo poškození zvěří.
Pokud se člověk pohybuje mimo město, jezdí přes lesy nebo za vesnici, právě pojištění proti zvěři dává podle hosta větší smysl. Zmínil také, že do tohoto pojištění spadá i poškození, když auto stojí a zvíře poškodí kabely.
Telematika, aplikace a odměny za bezpečnou jízdu
Dalším silným směrem je pojišťování podle toho, jak člověk jezdí a kolik najezdí kilometrů. Káňa to označil za budoucnost pojištění a připomněl, že podobné principy se používaly už dříve v Británii.
Kooperativa má aplikaci, která vyhodnocuje jízdní styl. Pokud řidič jezdí bezpečně, dodržuje předpisy, nepřekračuje rychlost a zbytečně nebrzdí ani neakceleruje, může dostat část pojistného zpátky.
V aplikaci je přes 30 000 klientů a pojišťovna jim čtvrtletně vrací okolo 700 Kč. Káňa také uvedl, že v pilotním provozu měl průměrně asi 85 bodů, přičemž maximum je 100.
Mladí řidiči a program L17
Do debaty se dostal i program L17, tedy řízení od 17 let s mentorem. Podle Káňi jsou první výsledky velmi povzbudivé a mladí řidiči s doprovodem mají podstatně méně pojistných událostí než osmnáctiletí, kteří usednou za volant sami.
Mentor může v aplikaci sledovat, jak mladý řidič jezdí, a zpětně s ním řešit chyby. Program tak slouží jako užitečná zpětná vazba pro obě strany.
Bezpečnostní kampaně a prevence
Kooperativa se vedle pojištění zaměřuje i na prevenci. V minulosti využívala viditelné slogany na mostech, dálnicích i v lyžařských střediscích a podle hosta se snaží přizpůsobovat lokálnímu prostředí.
Některé kampaně vyvolaly i negativní reakce, ale velká část lidí je hodnotila pozitívně. Cílem bylo upozorňovat na bezpečnost a prinútiť ľudí premýšľať nad vlastným správaním na cestách.
Elektromobily, koloběžky a nové typy pojištění
Velké téma představují i elektromobily. Kooperativa má pro ně speciální pojistný produkt, který kromě baterie řeší i nabíjení, přehřátí nebo zkratování baterie a v rámci povinného ručení také škody na nabíjecím stojanu.
V Česku je podle Káňi pojištěno asi 12 000 elektromobilů z přibližně 50 000 evidovaných. Zaznělo také, že jejich škodní průběh je podle zkušeností mírně horší než u běžných vozidel, hlavně proto, že často jezdí ve velkých městech.
Pojišťují se už i koloběžky, traktory a podobná vozítka. U elektrických koloběžek se řešily i vážné nehody včetně úmrtí chodce, takže podle Káňi jde o rizikový segment, který do systému povinného ručení patří.
Budoucnost autopojištění a služby pod jednou střechou
Budoucnost autopojištění vidí host hlavně v digitalizaci, umělé inteligenci a ve službách, které pokryjí celý životní cyklus klienta. Kooperativa už provozuje vlastní servisy, autosalony, asistenční službu i operativní leasing.
Cílem je, aby měl klient jedno telefonní číslo a všechno vyřešil na jednom místě. Po nehodě by měl dostat asistenci, náhradní vozidlo i servisní řešení bez zbytečného zdržování.
Podle Káňi se tímto směrem budou ubírat i další pojišťovny, protože produkty jsou si velmi podobné a rozdíl bude hlavně v rozsahu služeb. Autopojištění je tak čím dál víc propojené s digitalizací, servisem a rychlým odbavením škod.
Autonomní řízení a další vývoj
Na závěr padla i otázka autonomního řízení. Káňa ho považuje za budoucnost, ale ne za záležitost nejbližších deseti let. Zatím podle něj zůstává mnoho nevyřešených otázek, například kdo ponese odpovědnost za škodu.
Vývoj autopojištění tak podle něj míří spíš k postupnému zdokonalování služeb, rychlejšímu hlášení škod a větší péči o klienta než k zásadní revoluci v samotných produktech.
